S alergií se povětšinou setkáme již v dětském věku, ale rozhodně od ní nejsou ušetřeni ani starší osoby. Zkrátka může se u každého z nás rozvinout v jakémkoliv věku. Jelikož každý jedinec reaguje na kontakt alergenem jinak, nemusí být v počátku patrné, že dané potíže jsou vyvolávané právě touto obtíží. V okamžiku, kdy praktický lékař, dermatolog či oční lékař pojme podezření na alergii, odešle pacienta na specializované oddělení, alergologii. Pokud nejsou symptomy dostatečně průkazné, může tomu předcházet odběr krve, jenž se odešle do laboratoře na rozbor koncentrace IgE protilátek. Jejich zvýšená hodnota ukazuje na vznik alergie. Avšak u některých osob mohou být hodnoty v rámci normy a přesto se může jednat o alergické onemocnění.
Alergolog se nejprve zaměří na určení anamnézy. V té se krom běžných dotazů týkajících se užívaných léků, prodělaných nemocí zejména soustředí na případný výskyt alergie v rodině a přesný popis potíží. Podstatnou informací je i určení, zda se příznaky objevují v konkrétním prostředí a dobu. Na základě této anamnézy je přistoupeno k provedení kožního testu. Během něho jsou na kůži ruky aplikovány nejrozšířenější alergeny. Po nanesení kapky roztoku je kůže narušena umělohmotným hrotem a nechá se přibližně 15 minut působit. V místě aplikace se poté při reakci na alergen vytvoří zarudlá skvrna a pupen. Přesáhne-li jeho velikost tří milimetrů je výsledek považován za pozitivní. Na základě tohoto testu je vyhodnocena obecná skupina alergenů. Již pacient ví, že trpí přecitlivělostí na pyl, prach, roztoče atd. Dalšími sadami kožních testů lze např. u pylů dohledat i konkrétní rostliny a cílit tak léčbu.
Alergie je nejběžnější příčinou vzniku astma. Proto je nedílnou součástí alergologického vyšetření tzv. spirometrie. Při ní je do grafu zaznamenávána funkce plic. Jejich celkový objem, schopnost výdechu a nádechu. V případě potřeby může být činnost plic zaznamenávána během fyzické zátěže.